Ortofotomapa Prahy (letecký snímek) zachycuje Staré Město a severní polovinu Nového Města pražského s vyznačením zkoumané plochy.

Celkový pohled na plochu výzkumu od severovýchodu po odstranění novověkých navážkových vrstev (úrovní kasárenských dvorů) stavební mechanizací. Z této úrovně byl zahájen archeologický výzkum.

Celkový pohled z identického místa jako předchozí snímek zachycuje plochu archeologického výzkumu v jeho průběhu od severovýchodu.

Celkový snímek od severozápadu na jihozápadní část zkoumané plochy. V levé horní části snímku jízdárna z poloviny 19. století, vpravo od ní kostel sv. Josefa v nároží ulice Na Poříčí a náměstí Republiky. V popředí se postupně objevují základy zaniklého komplexu kapucínského kláštera ze 30. let 17. století.

Zaniklé (na počátku roku 2003 zbořené) severní křídlo stájí pro koně původně stávajících na kasárenském dvoře. Obdélné obvodové zdivo s vystupujícími dvěma řadami pilířů nesoucími sloupy kleneb koníren. Pohled od západu.

Postupně se objevující východní polovina jižního křídla zaniklých (na počátku roku 2003 zbořených) stájí pro koně stávajících původně na kasárenském dvoře. Obdélná dispozice je doplněna dvěma paralelními řadami pilířů, na nichž stály sloupy podpírající klenbu stájí. Pohled od severovýchodu. V horní části snímku část kasárenské jízdárny.

V jihozápadní části zkoumané plochy jsou postupně odkrývány základy kapucínského kláštera z 30. let 17. století. Typický čtyřkřídlý konvent obklopující rajský dvůr přímo navazoval na doposud stojící kostel sv. Josefa (nahoře) a byl postaven na troskách bývalého měšťanského špitálu z 80. let 14. století.

Rozsáhlá plocha (na níž probíhá archeologický výzkum) byla rozdělena geodetickou sítí na čtverce o velikosti 4 x 4 m (celkem 960 čtverců) za účelem přesného zaměření zachycených archeologických nálezů a situací a prostorové identifikace nalezených hmotných archeologických památek.

Výzkum jednotlivých čtverců probíhá šachovnicově, aby bylo možno provádět kresebnou dokumentaci vertikálních řezů terénem napříč celou plochou. Po ukončení výzkumu rozpracovaných čtverců a jejich dokumentaci je přistoupeno z rozebírání zbývajících bloků (čtverců).

V rámci jednotlivých čtverců jsou dokumentovány jednotlivé úrovně zachycených archeologických nálezů a situací kresebně a kresby jsou doplněny podrobnou plošnou nivelací. Tato dokumentace je společně s klasickou fotodokumentací pořizovanou digitálními fotoaparáty zpracována přímo na výzkumu v počítačovém centru, kde je transformována do PC a následně vytištěna. Takto zpracovaná dokumentace umožňuje již v průběhu výzkumu spojování jednotlivých zachycených horizontů, sledování průběhů zdiv i další operace výrazně usnadňující následné zpracování ohromného množství primární dokumentace archeologického výzkumu.

Podobně jako horizontální kresebná dokumentace je i dokumentace vertikálních řezů transformována v PC do podoby pracovních výkresů i prezentačních vertikálních řezů či navzájem propojených řezů generálních.

Pro věrohodnou dokumentaci komplikovanějších (zdiva, dlažby) či prezentačně vděčných archeologických situací (ohniště, pece) je vedle standardní kresebné dokumentace používána i metoda jednosnímkové fotogrammetrie. Digitální fotoaparát umístěný na švédské věži či zavěšený na příruční tyči je vysunut nad dokumentovanou archeologickou situaci (opatřenou přesně geodeticky zaměřenými vlícovacími body) a je pořízen její kolmý záběr. Transformace zaměření i snímku do počítače umožňuje nejen standardní překreslení do podoby kresebné dokumentace, ale i prezentačně atraktivní kombinaci s vloženou fotografií. Na snímku švédská věž v prostoru zaniklého kapucínského kláštera.

Stavba a využití švédské věže k jednosnímkové fotogrammetrii. Digitální fotoaparát s dálkovým ovládáním je vytažen vysoko nad dokumentovanou archeologickou situaci.

Výstup jednosnímkové fotogrammetrie. Snímek kolmo pořízený ze švédské věže zachycuje potravinářskou pec s dlouhým topným kanálem a odvětrávacím kanálkem.

Pro nejstarší výzkumem zachycený sídelní horizont (předběžně datovaný do 2. poloviny 12. - 30. let 13. století) jsou typické rozměrné (až 7x12 m) hluboce do geologického podloží zahloubené (až 2 m) pravoúhlé suterény rozměrných dřevohlinitých domů s četnými sloupovými i kůlovými jámami nesoucími komplikované nadzemní dřevěné konstrukce. Na snímku situace dvou těchto domů z severovýchodní části plochy.

Zahloubené suterény domů nejstaršího sídelního horizontu doplňují velmi četné zahloubené objekty do geologického podloží (jámy, lednice, sloupové a kůlové jámy nadzemních dřevěných objektů).

Typickým objektem nejstaršího sídelního horizontu jsou tzv. vyhřívací pece nejspíše potravinářského charakteru (chlebové), tvořené silně propálenou krustou geologického podloží, do něhož jsou zahloubeny.

Vedle zahloubených objektů - suterénů pravoúhlých domů jsou v nejstarším sídelním horizontu časté nálezy nadzemních dřevěných objektů vymezených nehlubokými žlaby či řadami vertikálních kůlových jamek (následně vypletené proutím tvořily stěny nadzemních objektů či ploty mezi parcelami).

Pozůstatkem vrcholně středověké domovní zástavby vzniklé po založení Nového Města pražského podél Truhlářské ulice je 35 m dlouhá parcelační zeď (ve směru sever - jih) k níž byl připojen dvouprostorový nepodsklepený dům (modře) a další dům se sklepem a vstupní šíjí. Situaci v severovýchodní části zkoumané plochy částečně narušila východní část severního křídla kasárenských stájí a nemocnice - marodky pro nemocné koně (červeně).

Valeně zaklenutý sklep se vstupní šíjí v severovýchodní části zkoumané plochy je pozůstatkem zástavby vzniklé po založení Nového Města podél Truhlářské ulice.

Pohled na částečně odkrytý valeně zaklenutý sklep v severovýchodní části zkoumané plochy (zástavba podél Truhlářské ulice vzniklá po vysazení Nového Města pražského) a valounkovou dlažbou vydlážděný dvůr mezi oběma zachycenými objekty.

Celkový pohled na situaci zástavby vzniklé po vysazení Nového Města pražského v severovýchodní části zkoumané plochy. Vpravo k parcelační zdi přiložen dvouprostorový nepodsklepený dům. Vlevo dole část valeně zaklenutého sklepa se vstupní šíjí. Prostor mezi oběma domy (dvůr) je vydlážděn valounovou dlažbou.

Rozměrný zahloubený sklep náležející nejspíše ke gotickému měšťanskému špitálu z 80. let 14. století se nacházel v prostoru pozdějšího kapucínského kláštera v jihozápadní části zkoumané plochy. Špitál zahrnoval taktéž příslušenství, např. rozměrnou stodolu či pivovar.

Pod zahradou rajského dvora kapucínského kláštera byly odkryty mírně zahloubené suterény s podlahami tvořenými upěchovanými úlomky břidlicových drobných kamenů. Tyto objekty zřejmě souvisí s měšťanským špitálem z 80. let 14. století (zanikl za husitských válek). Na snímku jedna z místností s potravinářskou pecí komplikované konstrukce osazenou na podlaze.

Výsek z prozkoumané plochy areálu kapucínského kláštera v jihozápadní části zkoumané plochy. Zdivo kláštera modře, zdivo spojované s areálem gotického špitálu či měšťanskou zástavbou předcházející výstavbě kláštera červeně.

V prostoru severovýchodního okraje zkoumané plochy při Truhlářské (bývalé Hrčířské ulici) byly odkryty četné doklady hrnčířské produkce 2. poloviny 15. - 1. poloviny 16. století. Na snímku jedna ze čtyř odkrytých nejspíše jednokomorových hrnčířských pecí vybudovaných z cihel a pravděpodobně zaklenutých pásy do sebe vkládaných hrnců.

Polovina hrnčířské pece přiložené ke staršímu zdivu v průběhu výzkumu. Klenba byla nasazena na svisle osazené prejzy. Pec obsahovala ohromné množství keramických nálezů, včetně zmetků (nepovedených kusů).

Další úroveň výzkumu hrnčířské pece s množstvím keramických nálezů uvnitř. Uvnitř pece je možno sledovat dva z cihel vyzděné pilířky nesoucí nejspíše rošt či vnitřní konstrukci pece.

Hrnčířská produkce je dále doložena množstvím zmetků - nepovedených kusů a především četným výskytem matric - forem (kadlubů) na kachle. Na snímku jedna z forem s vegetabilními motivy a datem 1554.

Obdélný komorový kachel s motivem Adama a Evy u Stromu poznání - 1. polovina 16. století.

Čtvercový komorový kachel s podobiznou krále Judy - 1. polovina 16. století.

Komorový kachel s neobvyklým motivem popravy mechanismem, podobajícímu se pozdější gilotině -1. polovina 16. století.

Forma na čtvercový kachel s motivem panovníka Ferdinanda Habsburského - 1. polovina 16. století.

Forma na kachel s komplikovanými vegetabilními motivy - 1. polovina 16. století.

Jeden z typických zástupců pozdně středověké keramiky - pohár tzv. pražského typu - 15. století.

Gotický kamnový kachel s prořezávanou čelní stěnou - 15. století.

Typický loštický pohár (podle místa původu) je luxusní stolní nádobou pozdního středověku - 15. století.

Z vrstev podsypů kasárenských dvorů byla získána bohatá kolekce novověkých dýmek - 19. století.

Půdorys ideálního kapucínského konventu uložený v Tišnovském klášteře byl nejspíše předlohou kláštera na náměstí Republiky.

Zaměření kapucínského kláštera na náměstí Republiky - konec 18. století.

Výsek z prozkoumané plochy areálu kapucínského kláštera v jihozápadní části zkoumané plochy. Zdivo spojované s areálem gotického špitálu či měšťanskou zástavbou předcházející výstavbě kláštera červeně, zdivo kláštera modře.

V jihozápadní části zkoumané plochy jsou postupně odkrývány základy kapucínského kláštera z 30. let 17. století. Typický čtyřkřídlý konvent obklopující rajský dvůr přímo navazoval na doposud stojící kostel sv. Josefa (nahoře) a byl postaven na troskách bývalého měšťanského špitálu z 80. let 14. století. V pravé části snímku rajský dvůr, vlevo velký sklep.

Vybírání zásypu velkého sklepa lemujícího východní partie rajského dvora kapucínského kláštera.

Původně pozdně renesanční zaklenutá jímka, druhotně využitá jako součást klášterního sklepení.

Klasicistní kachlová kamna vyhozená v jedné z místností kapucínského kláštera.

Nevybuchlá hmoždířová střela nalezená v průběhu výzkumu zřejmě pochází z ostřelování areálu kapucínského kláštera pruskými vojsky v roce 1753.

Postupně se objevující části zaniklého (na počátku roku 2003 zbořeného) severního křídla bývalých stájí. Obvodové zdivo doplňovaly dva pásy paralelně umístěných pilířů podpírajících klenby stájí. Pohled od západu.

Částečně odkrytá východní polovina jižního křídla bývalých stájí. Tento kasárenský objekt byl zbořen na počátku roku 2003.

Zaměření východní části severního křídla budovy bývalých stájí s obvodovým zdivem a dvěma pásy uvnitř umístěných pilířů podpírajících klenbu (červeně). Severněji (taktéž červeně) část dispozice zaniklého zbořeného objektu nevelkého domku sloužícího v areálu kasáren jako nemocnice pro koně.

Celkový pohled z dvora na objekt kasáren Jiřího z Poděbrad postavených v polovině 19. století podle projektu Achille Wolfa.

Budovu kasáren a stájí dotvořila nejhodnotnější budova celého komplexu - budovy jízdárny (v levé horní části snímku).

Pohled do interiéru jízdárny s unikátně dochovanou dřevěnou konstrukcí krovu.