V současné době probíhající výzkum v areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky v Praze představuje největší plošný odkryv terénních situací městského jádra v dějinách české archeologie. Investorský záměr zde od počátku počítal s kompletní zástavbou parcely srovnatelné svými rozměry snad jen s plochou Staroměstského náměstí. Plocha výzkumu (obr 1) se nachází v severní části Nového Města pražského poblíž průběhu staroměstských hradeb postavených v období od 30. let 13. století do roku 1248. V bezprostřední blízkosti (v místě dnešního obchodního domu Kotva) se na přelomu 12. a 13. století nacházel románský kostel sv. Benedikta, komenda řádu Německých rytířů s přilehlou zástavbou a brána městského opevnění. Celý areál byl v novověku součástí rozlehlého komplexu kasáren s hlavní budovou (obr 2 a obr 3), jízdárnou (obr 4) a zaniklým (na počátku roku 2003 zbořeným) objektem stájí (obr 5 a obr 6) tvořených dvěma křídly budov spojených příčným tunelem (budova ve tvaru písmene H). Ze starší historické zástavby se dochoval pouze kostel sv. Josefa původně náležející k zaniklému kapucínskému klášteru (obr 7).
